SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Žďár nad Sázavou 2 - Zámek

Tichý zabiják oxid uhelnatý(CO)

Co je CO ? 

Oxid uhelnatý (CO) blokuje přenášení kyslíku krví neboť jeho vazba s hemoglobinem je 200x až 300x pevnější než vazba kyslíku. U postiženého je typické třešňové zbarvení kůže a sliznic. Otrava CO se vyskytuje např. v uzavřených prostorech, kde běží spalovací motory nebo při špatném odvětrání plynových spotřebičů.

Kde vzniká a jaké jsou projevy ? 

Karma při ohřevu vody spaluje kyslík, který si nasává z místnosti. Zároveň se z nedokonale spáleného plynu uvolňuje kysličník uhelnatý, který se váže do krevního barviva člověka a zabírá tam místo kyslíku, který postupně vytlačuje. Člověk zmalátní, syčí mu v uších, buší mu srdce, může usnout nebo omdlít, zvracet, může ho bolet hlava. Při delším pobytu v místnosti nastává bezvědomí, zástava oběhu a smrt. Ze špatně odvedeného kouřovodu se navíc spaliny mohou inverzí částečně vracet zpět do bytu. Otrava přichází jak po dlouhodobém vystavení jedu, tak po krátkodobém pobytu ve „vysáté“ místnosti.

Zvláště nebezpečné jsou nevětrané malé místnosti, jako jsou například koupelny s hořící karmou. Pokud se při hoření plyn dokonale nespaluje, vzniká oxid uhelnatý. Protože je lehčí než vzduch, hromadí se v horních vrstvách. Člověk, který se například delší dobu koupe ve vaně a pak se najednou postaví, se ve větší výšce nadýchá koncentrovaného oxidu uhelnatého. Může se mu zatočit hlava a záleží pak na okolnostech, zda se mu podaří dostat se z vany včas nebo ne.

Jak tomu zabránit ? 

Nejlepší prevencí je samozřejmě dobře provedené odkouření karmy a pravidelné kontroly. Péče o bezpečnost svoji a osob blízkých by měla být jedním ze základních zájmů a odpovědností každého občana. Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty kontroly plynových spotřebičů a spalinových cest. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě.

Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým. I zkontrolovaný a seřízený spotřebič se tak může stát příčinou otravy.

Informace o správné instalaci a požadavcích pro provoz a revize spotřebičů jsou uvedeny v návodu výrobce a provozovatel tepelného spotřebiče by je tak měl mít k dispozici.

Současný trend omezování tepelných ztrát u obytných budov vede k tomu, že uživatelé bytů utěsní okna a dveře svého obydlí takovým způsobem, že se nedostává vzduchu pro spalování v plynovém spotřebiči. Proto je nutné při jakýchkoliv i drobných stavebních úpravách (např. i výměna vnitřních dveří, apod.) mít na paměti, že každý spotřebič, ve kterém dochází ke spalování paliva, musí mít zajištěný i dostatečný přívod vzduchu. Při nesprávné údržbě nebo provozování tepelného spotřebiče může vznikat nedokonalým spalováním oxid uhelnatý.

1. Jaký hasicí přístroj si mám pořídit domů a jaká je jeho cena?
Nejuniverzálnějším hasicím přístrojem vhodným do domácnosti je práškový hasicí přístroj, který lze použít i na elektrická zařízení pod napětím. Co se týče velikosti hasicího přístroje, nezáleží ani tak na hmotnosti hasicího přístroje, ale na jeho hasicí schopnosti, která je uvedena na typovém štítku hasicího přístroje. Pro použití v domácnostech je požadována hasicí schopnost přístroje nejméně 34A. Číslo znamená teoretickou (normovou) hodnotu velikosti požáru, kterou jsme schopni hasicím přístrojem uhasit. Pokud je hasicí přístroj určen pro hašení v garážích je minimální požadovaná hasicí schopnost 183B. Práškové hasicí přístroje mají většinou kombinovanou hasicí schopnost např. 34A, 183B, C (udává se bez čísla) a jsou tedy vhodné pro použití v domácnosti i garáži.
Na typovém štítku hasicího přístroje je mimo jiné dále uveden návod k použití, třída požáru, pokyny k provádění pravidelných kontrol a rozmezí provozních teplot. Třída požáru nám uvádí, na který typ požáru je hasicí přístroj určen, kdy písmeno A značí – požáry pevných látek, B – požáry kapalin, C – požáry plynů, D - požáry alkalických kovů, F - požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků.
Cena hasicího přístroje s hasicí schopností 34A se pohybuje ve výši cca 900 Kč.

2. Jaký hasicí přístroj si mám pořídit do auta a kam ho umístit?
Hasicí přístroj pro použití v osobním vozidle musí být skladný a lehce ovladatelný, ale zároveň musí být schopen uhasit počínající požár. Nejvhodnějším typem hasicího přístroje pro tyto účely je práškový hasicí přístroj s alespoň 2 kg hasební látky. 
Z důvodu rychlé reakce je nutné hasicí přístroj umístit na dobře dostupném místě pro řidiče, zároveň však nesmí překážet v řízení vozidla. Vhodné místo je např. pod sedadlem spolujezdce, kde musí být pevně uchycen, aby nedošlo v případě dopravní nehody k jeho nechtěnému pohybu a ohrožení cestujících ve vozidle.
Vhodnou volbou je pořídit si kromě hasicího přístroje rovněž hasicí sprej. Výhodou je, že je skladnější, ovšem jeho účinnost je mnohem menší. Přesto pro uhašení počínajícího požáru postačí. Je nutné dát si pozor na to, že hasicí sprej není mrazuvzdorný, proto si pozorně přečtěte před jeho instalací návod na použití a rozmezí provozních teplot.

3. Kde si můžu pořídit hasicí přístroj?
Kontakty na výrobce a prodejce přenosných hasicích přístrojů je možné snadno najít na internetu. Tam získáte i představu o jejich ceně a hasicích schopnostech. Vlastní nákup hasicího přístroje doporučujeme provést u specializovaného prodejce. 

4. Musím si nechat hasicí přístroj kontrolovat, příp. kdo provádí kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů, jak často?
Kontrola hasicích přístrojů se provádí dle předpisů o požární ochraně nejméně jednou za rok. Výrobce však může v dokumentaci (návodu) k hasicímu přístroji roční lhůtu zkrátit, ale nikdy ne prodloužit.  Kontrolu je dle předpisů o požární ochraně nutno provést rovněž po každém použití hasicího přístroje. O termínu provedení poslední kontroly a termínu kontroly příští informuje kontrolní štítek na hasicím přístroji, který mimo jiné obsahuje i údaje o osobě, která kontrolu provedla.
Předpisy o požární ochraně stanoví rovněž lhůty pro provádění tzv. periodické zkoušky hasicího přístroje. Četnost této zkoušky je závislá na druhu hasební látky. Periodická zkouška pro vodní a pěnové hasicí přístroje se provádí jednou za 3 roky, pro ostatní hasicí přístroje jedno za 5 let. 
Kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen osoby s odbornou kvalifikací, které vlastní doklad opravňující je k uvedeným činnostem.

5. Prodají mi hasicí přístroj i hasiči?
Hasičský záchranný sbor České republiky neprodává přenosné hasicí přístroje.

6. Provádí hasiči kontroly hasicího přístroje?
Hasičský záchranný sbor České republiky neprovádí kontroly provozuschopnosti, periodické zkoušky ani jinou údržbu hasicích přístrojů. Při výkonu státního požárního dozoru je hasičský záchranný sbor oprávněn provádět požární kontroly, v rámci kterých mimo jiné kontroluje, zda jsou prováděny u hasicích přístrojů pravidelně kontroly nebo zda počet, druh a umístění hasicích předpisů odpovídá předpisům na úseku požární ochrany. 

7. Je vybavení bytu hasicím přístrojem povinné?
Z předpisů o požární ochraně nevyplývá povinnost instalovat hasicí přístroje přímo v bytech. Předpisy o požární ochraně upravují povinnost instalovat hasicí přístroje pouze ve společných prostorách bytových domů. Oproti tomu předpisy o požární ochraně stanovují povinnost vybavit rodinné domy hasicími přístroji. Konkrétně vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanoví povinnost instalovat ve všech rodinných domech povolených a schválených po 1.7.2008 povinně alespoň jeden přenosný hasicí přístroj s minimální hasicí schopností 34 A. Číslo znamená teoretickou (normovou) hodnotu velikosti požáru, kterou jsme schopni hasicím přístrojem uhasit. Písmeno značí třídu požáru, kdy písmeno A značí – požáry pevných látek, B – požáry kapalin, C – požáry plynů, D - požáry alkalických kovů, F - požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků. Práškové hasicí přístroje mají povětšinou kombinovanou hasicí schopnost např. 34A, 183B, C (udává se bez čísla), které jsou zejména doporučeny, pokud je hasicí přístroj určen i pro hašení v garážích.
U rodinných domů povolených a schválených před 1.7.2008 není instalace přenosných hasicích přístrojů předpisy o požární ochraně upravena. Povinnost vybavení objektu hasicím přístrojem, může být ale stanovena ve schválené projektové dokumentaci, např. požárně bezpečnostním řešení.
Hasičský záchranný sbor doporučuje vybavit hasicími přístroji i bytové prostory, pro které není žádnými právními předpisy ani projektovou dokumentací tato povinnost stanovena.

8. Chodí hasiči ještě na kontroly soukromých objektů, jak to bývalo dříve?
Pokud máte na mysli rodinné domy nebo byty, pak příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky neprovádějí a ze zákona ani nemohou provádět požární kontroly v domácnostech fyzických osob. V soukromých provozovnách, kde provozují různé činnosti právnické a podnikající fyzické osoby, se kontroly provádí.

9. Je povinné mít doma nainstalovaný požární hlásič?
Povinnost instalovat v domácnostech fyzických osob hlásič požáru upravuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Dle zmiňované vyhlášky platí povinnost instalovat hlásiče požáru ve všech rodinných domech a bytech v bytových domech povolených a schválených po 1.7.2008. Konkrétní minimální počet instalovaných hlásičů požáru a jejich umístění stanoví citovaná vyhláška. Hasičský záchranný sbor České republiky doporučuje instalovat hlásič požáru i ve stavbách povolených a schválených před 1.7.2008. Lepší, když Vás budí hlásič, než hasič!

10. Musí se hlásič nechat kontrolovat tak jako hasicí přístroj?
Hlásič požáru je požárně bezpečnostním zařízením a u těch stanovují předpisy o požární ochraně provádění pravidelných kontrol provozuschopnosti ve lhůtě minimálně 1x za rok, pokud výrobce ve vlastní dokumentaci např. návodu k použití, nestanoví lhůtu kratší. Kontrolu provozuschopnosti běžného hlásiče požáru zvládne dle pokynů v návodu výrobce sám uživatel. Kontrola provozuschopnosti většinou spočívá v prostém stisku zkušebního tlačítka, které aktivuje alarm.

11. Kam požární hlásič v domě nebo bytě umístit?
Vždy záleží na typu hlásiče požáru. Pokyny pro jeho umístění by měly být stanoveny v návodu výrobce. Běžný hlásič požáru je nejvhodnější umístit doprostřed hlídané místnosti pod strop (teplý kouř stoupá vzhůru). Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technickým podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., upravuje, ve kterých místech minimálně musí být hlásiče požáru umístěny.  
Optimálním řešením je vybavit hlásičem každou obytnou místnost včetně centrální části domácnosti (např. chodbu). Dále pak tam, kde lze předpokládat vzhledem k přítomnosti hořlavých látek možnost vzniku požáru (např. garáž, dílna). 

12. Bude hlásič reagovat i na kouř z cigaret?
Certifikované a běžně používané hlásiče nereagují na cigaretový kouř, mohou však reagovat na zplodiny připálených jídel při vaření (především levnější přístroje).

13. Jak poznám, že má hlásič vybitou baterii?
Běžný hlásič požáru v případě vybité baterie sám upozorní uživatele akustickým signálem (popř. blikající kontrolkou), že baterii je třeba vyměnit. Životnost baterie ovlivňuje typ hlásiče požáru a množství funkcí, kterými hlásič požáru disponuje. Obvykle je nutné baterii měnit jednou za rok. 

14. Předá požární hlásič signál hasičům nebo jim musím zavolat sám?
Zařízení, která se běžně používají v domácnostech, nejsou obvykle přímo napojené na hasiče. Jedná se o zařízení, která po detekci kouře svým silným akustickým signálem upozorní obyvatele domu na případné nebezpečí. Při vzniku požáru je tedy nutné zavolat na tísňovou linku 150 nebo 112. Volejte i v případě, kdy se Vám podaří požár uhasit (povinnost ze zákona). Někteří výrobci nabízí možnost drátového i bezdrátového propojení jednotlivých hlásičů s tím, že v případě výstražné reakce jednoho hlásiče, jsou zapnuty i hlásiče ostatní (např. čidlo reagující na kouř v garáži spustí hlásič u vás v ložnici). Nejnákladnější variantou (pravidelný měsíční poplatek 5000 Kč dle kraje), kterou využívají především veřejné instituce a komerční objekty je zřízení tzv. elektrické požární signalizace (EPS), kdy v případě spuštění hlásiče dojde prostřednictvím zařízení dálkového přenosu signálů k automatickému předání informace Hasičskému záchrannému sboru, který následně na místo vyšle jednotku požární ochrany.

15. Kolik požární hlásič stojí a kde se dá pořídit?
Nákup hlásiče doporučujeme realizovat u specializovaného prodejce, dobrým zdrojem informací o prodejcích je např. internet. Cena hlásičů začíná  na částce 200 Kč, čím kvalitnější zařízení, tím je přirozeně vyšší i cena. Doporučujeme nákup kvalitních hlásičů požáru, u kterých je větší pravděpodobnost, že nebude docházet k tzv. planým poplachům.  Výrobek dle normy ČSN EN 14 604 nebo hlásič požáru podle české technické normy ČSN EN 54 „Elektrická požární signalizace“ Nákup výše zmíněných výrobků doporučujeme u specializovaných prodejců.

16. Kde najdu vhodného kominíka?
Seznam kominíků a seznam revizních techniků bývá často k dispozici na místně příslušném obecním úřadě. Dále jejich seznam můžete nalézt ve Zlatých stránkách nebo na internetu, např. na webových stránkách Společenstva kominíků ČR na adrese www.skcr.cz
Doporučujeme využívat služeb kominíků, kteří jsou registrovanými členy Společenstva kominíků ČR (členové jsou vybaveni průkazy, ve kterých kromě jména, adresy a fotografie je uvedeno, zda majitel průkazu je revizním technikem). Takto se vyvarujete situaci, kdy kontrolu provede falešný (nekvalifikovaný) kominík a kontrola by byla v takovém případě neplatná. 
O provedených pracích (kontrola, čištění, revize) je vám kominík povinen vystavit doklad např. zprávu o provedení kontroly/čištění/revizi. Tato zpráva musí obsahovat náležitosti stanovené v NV č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.  

17. Co mám udělat, když měním typ topidla (většinou z tuhých paliv na plyn apod.)? 
V případě, že uvažujete o změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv, popř. o výměně nebo nové instalaci spotřebiče paliv (topidlo), je nutné provést revizi spalinové cesty. Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň revizním technikem komínů, specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů nebo revizním technikem spalinových cest.
Revizi spalinových cest je dále nutné provést vždy:
- před uvedením spalinové cesty do provozu nebo každé stavební úpravě komína, 
- po komínovém požáru
- při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě

18. Jak často se musím doma čistit komín?
Lhůty čištění závisí na výkonu připojeného spotřebiče (do 50 kW a nad 50 kW), druhu paliva (pevné, kapalné a plynné), a zda se jedná o celoroční nebo sezónní provoz (provoz po dobu nepřesahující v součtu max. 6 měsíců).  Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty a spotřebičů paliv udává tabulka v Příloze 1 nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů a kouřovodů. Pro názornost uvádíme nejčastější případ z praxe: Komín, do kterého je napojen kotel na pevná paliva s výkonem do 50 kW a celoročním provozem, se musí podrobit čištění spalinové cesty nejméně třikrát do roka, kontrole spalinové cesty jedenkrát do roka a vyčištění samotného topidla musí být provedeno nejméně dvakrát za rok (vyčištění topidla na pevná paliva může provést i sám majitel svépomocí dle návodu výrobce).

19. Kvůli čemu nejčastěji hoří v domácnostech?
Ze statistik jasně vyplývá, že nejčastější příčinou požárů v domácnostech je lidská nedbalost (např. nedbalost při vaření, kouření, nesprávná obsluha topidla, nevhodné palivo, zanedbání čištění komínu, používání otevřeného ohně, zanedbání bezpečnostních předpisů apod.). 
Další nejčastější příčinou vzniku požáru jsou tzv. technické závady (nesprávná instalace,, nesprávná údržba, vada materiálu, opotřebení), dále pak úmyslná zapálení, závady komínů a topidel (např. nevhodná konstrukce komínu, jiskry z komína, spáry v komíně, technická závada topidla, nesprávná instalace topidla, špatný stav kouřovodu).

20. Co mám dělat, když už u mne doma hoří?
V případě vzniku požáru ve vašem bytě se snažte řídit následujícími zásadami:
- snažte se zachovat klid a rozvahu, 
- jde li o požár v jeho zárodku, snažte se jej uhasit – použijte hasicí přístroj nebo hasicí sprej, mokrý hadr, deku apod., 
- v případě zjištění požáru nebo hustého dýmu na chodbě domu varujte ostatní nájemníky voláním „hoří“ a okamžitě volejte hasiče na linku 150 nebo 112, 
- při pohybu v zakouřeném prostoru se pohybujte při zemi (ve dřepu, po kolenou), kouř se zpočátku drží u stropu, snažte si zakrýt dýchací cesty kapesníkem, ručníkem, tričkem apod., pokud je to možné, látku navlhčete,
- před vstupem do jiné místnosti vždy zkontrolujte, jestli nejsou dveře horké, pokud ano, do místnosti nevstupujte, 
- zbytečně neriskujte průchod silně zakouřenými místnostmi – hrozí nejen ztráta orientace, ale i vědomí, 
- pokud nemůžete opustit byt – silné zakouření chodby, horké dveře, snažte se utěsnit dveře do bytu proti průniku kouře např. ručníky, či kusy oblečení namočenými ve vodě, 
- z okna nebo balkonu na sebe upozorněte voláním o pomoc popřípadě vyvěšením prostěradla, ručníku apod., event. tlučte do topení nebo zdi, pokud to bude možné, tak v této místnosti setrvejte, 
- v případě, že na vás hoří oděv a nemáte v dosahu vodu, zastavte se, lehněte si, kutálejte se, tím zamezíte přístupu kyslíku, rukama si chraňte obličej, k uhašení lze použít také deku nebo jinou vhodnou textilii,
- při požáru vašeho bytu se snažte byt opustit, v případě, že k úniku využijete domovní chodbu, zavřete za sebou dveře, aby nedošlo k zakouření chodby a možnému ohrožení ostatních nájemníků,
- k opuštění domu nikdy nepoužívejte výtah (nejedná li se o výtah evakuační), 
- v případě, že ucítíte plyn, nerozsvěcujte (nerozsvěcovat nikdy),
- pokud to lze, před odchodem z hořícího bytu vypněte přívod el. energie a plynu, 
- nikdy se do požárem ohroženého bytu nevracejte (vlivem rozšiřujícího se požáru hrozí ztráta orientace, nadýchání zplodinami, porušení konstrukce stavby), 
- dbejte pokynů hasičů, 
- formou hry naučte své děti i sebe, co nejkratší cestou opustit byt (nejlépe poslepu).

21. Zachrání mě hasiči, když bydlím v 10. patře paneláku? Jak to udělají?
Nemusíte mít obavy, příslušníci hasičských jednotek jsou školeni na zásahy ve výškových budovách a k tomuto účelu jsou vybaveni potřebnou technikou (např. automobilovými žebříky, či automobilové plošiny), popř. příslušníci lezeckých družstev mohou spolupracovat s leteckou záchrannou službou, či leteckou službou Policie ČR. Nicméně evakuace obyvatel takovéhoto domu bude probíhat v prvé řadě prostřednictvím únikových cest a evakuačních výtahů, které jsou navrhovány, aby umožnily bezpečnou evakuaci všech obyvatel domu. Z tohoto důvodu je důležité, aby únikové cesty nebyly zastavěny např. botníky, skříněmi apod., a byly tak volně průchodné včetně únikových dveří, které musí v případě požáru umožňovat snadný a rychlý průchod.
V případě, že nebude možná evakuace obyvatel po únikové cestě např. z důvodu silného zakouření,  budou obyvatelé domu evakuováni z venku budovy za pomocí výškové techniky. Aby bylo možné takovou záchranu osob provést, je nutné výškovou techniku vhodně ustavit. Bezpečnému ustavení často brání nevhodně zaparkované automobily v okolí budov např. v zákazech zastavení a stání, na požárních plochách. Pro svou bezpečnost parkujte vozidla výhradně na místech k tomu určeným!

22. Jak mám postupovat, když jsou v našem domě některými nájemníky zastavěny únikové cesty?
Nejprve se pokuste situaci řešit s tím, kdo nastalou situaci způsobil. Vysvětlete dané osobě nebezpečí, která z této situace vyplývají. V případě, že toto jednání nepovede k odstranění překážek, obraťte se na vedení bytového družstva nebo společenství vlastníků, které má právo vyzvat původce vzniklé situace k nápravě stavu. V případě, že ani tento krok nepomůže, obraťte se na místně příslušný stavební úřad nebo hasičský záchranný sbor kraje.

23. Jak je to se sklepními prostory, platí nějaké omezení i na ně?
Sklepní prostory je možné využívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jakákoliv změna v užívání je podmíněna souhlasem nebo povolením stavebního úřadu. 
Ve sklepních prostorech bytových domů nelze ukládat hořlavé kapaliny s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů pro jeden tepelný spotřebič a to v nerozbitných přenosných obalech. Dále je zakázáno umisťovat provozní a zásobní nádoby (tlakové lahve) s plyny na místa, kde mohou představovat bezpečnostní rizika - jako jsou právě např. sklepy, byty, suterénní prostory (vyjma nádob pro stabilní hasicí zařízení). 
Ve sklepních prostorech bytového domu lze umístit motocykly s obsahem válců do 50 cm3, pakliže tyto prostory tvoří samostatný požární úsek

24. Jak vyřešit, aby byly vchodové dveře bytového domu v souladu s požadavky požární ochrany a zároveň nebyly trvale otevřeny? 
V současnosti již lze díky různým technickým řešením tyto dvě funkce dveří vhodným způsobem skloubit. Kromě poměrně finančně náročného automatického odblokování dveří pomocí samočinných systémů jako je např. elektrická požární signalizace, jsou již na trhu speciální zámky, které lze i po jejich uzamčení na klíč, otevřít ze strany úniku pouhým zmáčknutím kliky. Tím dojde přímo k odemčení zámku, zatímco ze strany vstupu do objektu je k  překonání zámku stále potřeba použít klíč. Tyto zámky zajišťují daleko větší míru bezpečnosti oproti běžně používaným obyčejným zámkům s koulí z jedné strany a klikou ze strany úniku, které lze za použití speciální „planžety“ poměrně jednoduše překonat.

25. Je nějaká možnost domluvit kontrolu bytového domu hasiči? 
Na hasičský záchranný sbor je možno se obrátit i s dotazem nebo s žádostí o konzultaci. V případě, že hasičský záchranný sbor již provede požární kontrolu, je povinen z ní sepsat protokol, který následně projedná s provozovatelem činnosti, v našem případě se zástupci bytového družstva, sdružení majitelů bytů, společenství vlastníků bytových jednotek. Závěry protokolu jsou pro provozovatele činnosti závazné a zjištěné nedostatky je povinen odstranit. Pokud budou nedostatky závažné, pak může hasičský záchranný sbor uložit provozovateli činnosti pokutu.  
Pokud zjistíte v bytovém domě porušení předpisů o požární ochraně, pokuste se nejdříve situaci řešit přímo s konkrétním viníkem závadného stavu popř. v rámci bytového družstva, sdružení majitelů bytů, společenství vlastníků bytových jednotek apod.  V případě, že nedojde k nápravě a vy jste přesvědčeni, že v bytovém domě dochází k porušení předpisů o požární ochraně, máte právo na tuto skutečnost upozornit formou podnětu hasičský záchranný sbor. Ten je povinen prošetřit skutečnosti uvedené ve vašem podnětu.

26. Kam mám nahlásit, když např. v obchodním domě zjistím, že jsou zastavěny únikové východy apod.? 
Pokud jste přesvědčeni, že kdekoli dochází k porušování předpisů o požární ochraně, pokuste se nejdříve situaci řešit přímo s provozovatelem dané činnosti. V případě, že nedojde k nápravě, máte právo na tuto skutečnost upozornit formou podnětu hasičský záchranný sbor. Ten je povinen prošetřit skutečnosti uvedené ve vašem podnětu.

27. Jak mám předejít požáru vozidla při dopravní nehodě?
Jste-li účastníkem dopravní nehody, nejprve zastavte vozidlo a zajistěte jej proti dalšímu pohybu (zatažením ruční brzdy), následně vypněte motor. Pokud to bude možné, tak odpojte automobilové akumulátorové baterie u všech poškozených vozidel. Doporučujeme si dovybavit svůj osobní automobil přenosným hasicím přístrojem (popř. hasicím sprejem), který je schopen uhasit počínající požár.  

28. Co mám dělat, když už auto hoří?
Pokud automobil začal hořet (doutnat),  tak ihned opusťte vozidlo, následně volejte na linku 150 nebo 112, poté se pokuste požár uhasit (hasicím přístrojem nebo hasicím sprejem). Při hašení nezvedejte kapotu vozidla, pouze ji otevřete na omezovač, což vám umožní hašení a současně zabrání přístupu vzduchu k ohni. V případě, že ve vozidle převážíte zásobu pohonných hmot nebo jiných hořlavých látek, pokuste se je přemístit do bezpečné vzdálenosti od poškozených vozidel.
 
29. Jak zajistit označení vozidla při dopravní nehodě?
Obecně platí, čím více bude dopravní nehoda označená tím lépe. Nejprve zapněte výstražná světla (pokud to stav vašeho automobilu umožní). Dříve než vystoupíte z automobilu, tak si oblékněte reflexní vestu a následně místo nehody označte výstražným trojúhelníkem, který umístěte min. 50 m před nehodou, v případě nehody na dálnici, či rychlostní silnici min. 100 m před nehodou. Výstražný trojúhelník umístěte při okraji vozovky tak, aby byl pro ostatní řidiče včas a zřetelně viditelný. Lze využít i dalších účastníků, popř. svědků nehody (za předpokladu, že budou oblečeni reflexními vestami), kteří mohou v případě nutnosti tuto nehodu signalizovat.

30. Kde je nejbližší požární stanice?
Nejbližší požární stanici profesionálních hasičů HZS si můžete vyhledat na internetových stránkách jednotlivých krajů (například ZDE), kde jsou následně jednotlivé požární stanice řazeny podle územních odborů. 

Jak si bezpečně počínat na ledu a co udělat, pokud už se přece jen do ledové vody proboříte.

• Bezpečná síla ledu je minimálně 10 cm pro jednotlivce a 20 cm pro skupinu lidí. Led by měl mít namodralou barvu.
• Uvědomte si, že tloušťka ledu není konstantní po celé ploše vodní hladiny, zeslabený led bývá zejména v místě přítoků, odtoků a také v místě nečistot, spadaného listí apod.
• Zvýšené opatrnosti dbejte na ledové ploše pokryté sněhem nebo kalužemi,
• Myslete i na to, že do ledu jsou často prosekány otvory nebo je zeslaben kvůli provzdušňování vody pro ryby. K těmto místům se vůbec nepřibližujte.
• Nikdy nezůstávejte při bruslení a pohybu po ledě sami, zejména děti a mládež by měly vždy informovat rodiče o místě bruslení.
• Pokud při vstupu nebo pohybu na ledě slyšíte praskání, vraťte se ihned na břeh. Případně si lehněte na led, rozložte tak svoji váhu a pokuste se doplazit na břeh. Pokud to není možné, zůstaňte ležet a snažte se přivolat pomoc.

Když se led proboří

Jestliže se i přes veškerou opatrnost propadnete do ledové vody, zachovejte klid. Snažte se dostat na hladinu, paže rozložte ze široka na led a neustálým kopáním nohama se snažte dostat co nejdál na led a plazením co nejkratší cestou na břeh. Pokud se led stále propadá, zvolte jiný postup. Vyhlédněte si nejkratší cestu ke břehu a začněte si cestu prolamovat rukama. Při pokusech dostat se na led, případně na břeh, moc dlouho neváhejte. Studená voda vás brzy vyčerpá a záchrana bude náročnější.

Když zachraňujete

Pokud se propadne pod led někdo z vašeho okolí, nikdy se k danému místu nepřibližujte ve stoje, ale v kleče nebo plazením. Na pomoc si vezměte hokejku, případně delší větev, bundu, opasek nebo lano.

• Zachránce by se měl vždy jistit a dbát zvýšené opatrnosti, aby se z něho nestal zachraňovaný.
• Zachráněného, kterého se vám podaří vytáhnout z vody, se snažte převléct do suchého oblečení a zajistit mu teplo.
• Zachráněného nikdy nenechávejte bez dozoru.
• Pokud při záchraně začne praskat led i pod vámi, ihned se vraťte na břeh a přivolejte hasiče prostřednictvím tísňové linky 150 nebo 112.
• Do příjezdu záchranářů se snažte se zachraňovaným co nejvíce komunikovat.

S bezprostředním ohrožení zdraví se setkáváme v zaměstnání, na ulici, v dopravních prostředcích, nákupních střediscích i doma. Život ohrožující stav se zpravidla rozvíjí v přítomnosti svědků. Při náhle vzniklé poruše vědomí dochází k selhání základních životních funkcí. 

Stanete-li se svědkem takové události, musíte neprodleně:

• diagnostikovat zástavu oběhu a nebo dýchání
• okamžitě kontaktovat záchrannou službu prostřednictvím tísňového telefonního čísla 155
• neprodleně zahájit laickou neodkladnou resuscitaci a provádět ji nepřetržitě až do předání posádce záchranné služby

V případě bezprostředního ohrožení života volejte okamžitě 155 (při aktivaci tísňové linky 112 dochází k časové prodlevě, neboť tísňové volání je poté předáno na Zdravotnické operační středisko – dále ZOS, záchranné služby). ZOS pro celý Kraj Vysočina sídlí na Zdravotnické záchranné službě v Jihlavě, kde vyúsťují všechny tísňové linky pevných linek i všech mobilních operátorů.

Na základě Vašeho telefonátu vyšle ZOS tísňovou výzvu na příslušnou výjezdovou základnu záchranné služby. K tomu Však od volajícího potřebuje dostatek informací. Voláte-li 155, měly byste vždy:

• představit se
• uvést CO a KDE se stalo
• sdělit KOLIK osob je postižených (v případě dopravní nehody apod.)
• popsat zdravotní stav postižených
• je-li možno jméno a  příjmení postiženého
• co nejpřesněji lokalizovat místo události
• jednat klidně, zodpovědět všechny dotazy operátora ZOS

Aby mohl operátor ZZS kvalifikovaně rozhodnout o nejvhodnějším druhu pomoci, musí mít přesné informace o povaze úrazu, resp. zranění. Buďte proto připraveni zodpovědět i otázky na aktuální zdravotní stav postiženého.

Nejčastěji kladené otázky operátorem ZOS

• je postižený při vědomí ?
• dýchá?
• krvácí?
• jaké má bolesti?

Při telefonním hovoru buďte prosím trpělivý a řiďte se pokyny operátora. Je to profesionální zdravotník a v akutních případech rozhodne o vyslání buď pozemní či letecké záchranné služby na místo události již během hovoru. Nezřídka se stává, že pomoc dorazí na místo určení dříve, než skončí Váš telefonní hovor.

…a co volající ?

Telefonickým přivoláním profesionální pomoci však Vaše pomoc nekončí. Nyní je důležité, aby se záchranáři dostali na místo určení včas. Proto pokud je to možné, vyšlete další osobu před dům nebo u hůře dostupných míst na silnici. Usnadníte tím hledání místa zásahu a urychlíte poskytnutí profesionální pomoci. Je-li na místo vyslán vrtulník letecké záchranné služby, potřebuje k přistání plochu o rozměrech 30 x 30 metrů. Důležitá je pak signalizace máváním šátkem nebo ručníkem u místa události. Místo k přistání si pilot již vyhledá sám. Na přistávací ploše nerozprostírejte žádné plachty a ukliďte předměty, které by se mohly proudem vzduchu vznést. Zavřete domácí zvířata, zavřete okna u domu a zásadně se k vrtulníku po jeho přistání nepřibližujte, neboť hrozí úraz listy rotoru vrtulníku či úraz ocasní vrtulkou.